Často kladené otázky

Žádné nože nepatří do myčky ani je neodkládáme do dřezu. Po použití nůž osušíme utěrkou a uložíme na své místo, do poličky, na stojan nebo do pouzdra. Ne do šuplíku mezi ostatní nože.

Nože jsou určené ke krájení na dřevěném nebo plastovém prkénku (vyjma bambusových prkének které jakýkoliv nůž velice tupí). S noži nijak nesekéme, nepáčíme nebo do nich neudeřujeme paličkou a podobně. Pokud se k noži chováme správně tak se nám odvděčí velice trvanlivým ostřím a tím i radostnou přípravou pokrmů ve Vaší kuchyni.

Nože z korozivzdorné oceli:

Korozivzdorná ocel nevyžaduje žádnou zvláštní péči, bohatě stačí takový nůž po použití otřít do sucha a uložit na svoje místo.

Nože z uhlíkové oceli:

Uhlíková ocel je náchylná ke korozi takže je tyto nože nutné okamžitě po použití zvláště na na kyselé potraviny otřít do sucha a občas lehce natřít stolním olejem a otřít ubrouskem. Na noži se časem vytvoří přirozené jedinečná patina a nůž se tím zakonzervuje a stane se vůči korozi odolnější.

Ručky

Když Vám ručky po čase přijdou povrchově vyschlé, ideální je potřít je olejem určeným ke styku s potravinami, osvědčený je olej lněný. Ručku potřeme, necháme 10-15 minut nasát a poté řádně otřeme například papírovou utěrkou.

Přírodní dřevo:

Na výrobu ruček používám širokou škálu různých evropských i exotických dřevin. Namátkou třeba Eben, Padouk, Palmové dřevo, Zebrano ale i Dub, Ořech nebo třeba švestku. Pokud se jedná o měkká dřeva jako třeba lípa nebo bříza, stabilizuji je bezbarvou akrylovou pryskyřicí.

Stabilizované dřevo:

Stabilizované dřevo se vyznačuje zvýšenou odolností vůči vlhkosti a svým zajímavým vzhledem. Používám rúzné měkké dřeviny jako třeba Olši, Javor, Lípu, Břízu nebo Ořech a další. Nejzajímavější jsou různé vady na dřevě, které se vyskytují v takzvaných ‚nádorech‘ na stromech, nebo z kořenic, suků a tak dále. Pokud se do stabilizační pryskyřice přidá pigment, tak vznikají různé možné i nemožné barevné odstíny a kombinace.

Ostatní materiály a doplňky:

Na různé detaily, proužky a zdobení na nožích používám jak výše zmíněné materiály, tak i různě probarvené odlitky z epoxidové pryskyřice, kompozitní materiály jako je G10, Micarta nebo Akryl. Z přírodních materiálů třeba buvolí roh, březovou kůru, nebo různé ořechy a pecky.

N690:

Tato ocel vyniká dobrým držením ostří s velice dobrou trvanlivostí. Je poměrně nenáročná na údržbu, takže se hodí do každé kuchyně. Má velice dobrou korozivzdornost a poměrně snadno se ostří. Dosažitelná tvrdost je 58-60 HRC.

Výborný poměr cena/výkon.

AEB-L:

Tato ocel vyrobená práškovou metalurgií se vyznačuje velice dobrou houževnatostí i při vysoké tvrdosti 60-62HRC. Díky velice jemnému zrnu se velice dobře brousí ale zároveň má vysokou trvanlivost ostří. Samozřejmě má velice dobrou korozivzdornost.

Elmax:

Švédská ocel Elmax značky Uddeholm vyrobená práškovou metalurgií, má obdobné vlastnosti jako ocel AEB-L, avšak Elmax je stálice mezi evropskými korozivzdornými ocelemi. Velice oblíbená jak na kuchyňské nože do domácnosti tak do rukou zkušených kuchařů. Dosažitelná tvrdost je kolem 60-62 HRC.

VG10 SAN MAI:

Japonská ocel VG10 vyráběná firmou Takefu Special Steel, samozřejmě že práškovou metalurgií. Vrstva této oceli je skována mezi 66 vrstev měkké nekalitelné korozivzdorné oceli. Díky tomu je čepel velice houževnatá, ale na ostří kde je ocel VG10 zároveň křehká. Ocel používaná především šéfkuchaři jak v Japonsku tak po celém světě. Dá se nabrousit do velice vysoké ostrosti díky extrémě jemnému zrnu. Čepele jsou velice lehké, řezivé a přesné. Ocel se kalí na tvrdost 60-62 HRC.

Uhlíkové neboli nekorozivzdorné Oceli:

D2:

Jedna z nejpoužívanějších uhlíkových ocelí. I přes vysoký obsah uhlíku má zvýšenou korozivzdornost, ale mezi korozivzdorné oceli už se neřadí. Je oblíbená pro svou vysokou houževnatost a velice dobré držení ostří i při tvrdosti 60-62 HRC.

Santoku:

Základní Japonský nůž vhodný na krájení zeleniny, ryb, hub i masa. Délka čepele se nejčastěji pohybuje od 15 cm do 20 cm. Santoku je ideální první volba japonského typu nože, pokud ještě žádný nemáte.

Gyuto:

Gyuto je ekvivalent klasického evropského nože šéfkuchaře. Čepel se většinou dlouhá od
18 cm do cca 26 cm. Nejvíce se používá na porcování masa, ale je to také základní nůž jako Santoku, takže i zelenina nebo ryby mu nebudou činit žádný problém.

Kiritsuke:

Třetí ze základních japonských nožů je Kiritsuke, jeho využití je stejné jako u Santoku nebo Gyuto, ale při delší variantě čepele se používá i jako plátkovací (shashimi) nůž. Délka čepele se pohybuje od 18 cm do 24 cm ale plátkovací varianty mohou mít až ke 30 cm.

Sujihiki / Yanagiba:

Díky dlouhé čepeli se s tímto nožem krájí tenké a přesné plátky masa, také se používá při přípravě sushi. Čepel se pohybuje od 20 do 30 cm.

Petty:

Malý nůž na všestranné použití, zejména na zeleninu, ovoce a bylinky. Délka čepele se pohybuje v rozmezí 8 až 15 cm.

Nakiri:

Nakiri je nůž určený na zeleninu. Díky hranatému tvaru se dá na hřbet nože tlačit druhou rukou například při krájení dýní a podobné zeleniny. Velice dobrý je i na kořenovou zeleninu.
Délka čepele se obvykle pohybuje od 16 do 18 cm.

Honesuki:

Japonský nůž převážně na vykošťování drůbeže, ale díky svému tvaru se dá používat stejně jako Petty. Délka čepele se pohybuje od 12 do 15cm.

V případě zájmu o výrobu nože na zakázku mě kontaktuje na e-mail info@milantumaknives.com